O naší historické obci Kruh

Kruhovité sídelní uspořádání obce

Prastará obec Kruh vznikla kolonizací a zkulturňováním místní oblasti plné skal a roklí s důležitým vodním zdrojem. Pravděpodobně u příležitosti stavby hradu Houska. I když se zdá, že lidé se zde v okolí usazovali již v dávném pravěku. Kolem obce bylo  několik manských usedlostí a v údolích menší roubená stavení. V obci jsou  ve vytesaných skalních nikách pozůstatky sušáren na ovoce či chmel. Dochované jsou dvě boží muka, ohrazený hřbitov s márnicí, kostel a fara.

Volný tvar obce, ovšem se štítovým uspořádáním se světnicemi směrem do návsi, po obvodu s manskými hospodářskými usedlostmi typů franckých dvorců, se přičítá osídlení slovanskými předky. Pšovany či Charváty. Obec totiž leží na nebo poblíž jedné z nejstarší doložené obchodní stezce ze Žitavy do Mělníka kolem hradu Houska. Díky tvárnému pískovci v okolí, se velmi rychle z celodřevěných poloroubenic staly domy pevnějšími a obranyschopnějšími. Sedláci se na svých statcích živili prvně zejména pěstováním chmele, později řepy. Na vrcholu své slávy byla obec soběstačná s několika šenky, kolárnou, kovárnou, farou a školou u nově vystavěného kostela, řeznictvím a sušárnami ovoce. V obci byla obecní mlátička obilí.

Kolem se lámal čedičový kámen a těžilo dřevo a pískovcové kopáky. Zaznamenány byly i rybníky pod obcí v Kružském dolu i obecní rybníček na návsi. K vesnici připadá ještě několik solitérních hospodářských usedlostí mimo intravilán obce (Grindl - dříve Chalupa, Kipa - dříve Kunstschen a Čihadla dnes pouze skalní obydlí). K obci příslušely původně i okolní menší sídla, jako například Vojetín nebo Kbelsko s větrným mlýnem, Pankrác a Nová Starost.

Kruh byl postupně v držení mocných českých i zahraničních rodů, zejména podle majitelů hradů Housky a majestátného Bezdězu. Za třicetileté války, pak prastarým Doksům či augustiniánské církvi.

V průběhu staletí v obci převážilo německé obyvatelstvo.

Statisticky: rok 1931....231 obyvatel, 2001.....47 (číslo nadále roste)

Druhý v pořadí, dnešní dominantní filiální (s křtitelnicí) kostel v obci zasvěcený patronu sv. Vojtěchu (dříve st. Adalbert), postaven nadací jedné z větvě rodu Valdštejnů. Bohatý inventář dnes již bohužel chybí. Součástí byly i jedny z nejstarších skříňových varhan severních Čech. K bohoslužám se svolávalo výstřelem z hmoždířovitého děla, aby čas věděli i obyvatelé okolních obcí. Tento kostel nahradil pradávný kostelík na hřbitově, zničený za třicetileté války. 

Valdštejnský architekt Nicolo Raimundi, stejně jako kostel v Dubé - Tuhaňi, navrhnul i podobný kostel sv. Vojtěcha (st. Adalberta) v Kruhu. Zřejmě jako hrobku jedné z mnichovo-hradišťské větve Valdštejnů, toho času vlastnící dokské panství pro hraběnku Marii Markétu z Valdštejna (Černínka z Chuděnic *1689-†1736). Snad jako fundaci a za duši zemřelého manžela Františka Josefa, jenž zemřel roku 1722. Celkově se dá říci, že kostel je vrcholně valdštejnský, protože důležité výzdoby provedli smluvní mistři sloužící pro Valdštejny. Samotná stavba byla započata roku 1723 a zednickým mistrem byl pravděpodobně Melchoir Oppelt. Tato vrcholně barokní stavba je umístěna na ostrožně ve východní části obce a je situována na rozdíl od staršího kostela stávajícího na hřbitůvku s vysokou ohradní zdí tak, aby přicházející od Housky byly touto stavbou ohromeni. Západním průčelím přímo shlíží na hlavní cestu sestupující k návsi. Kostelní věžička fiálového typu nesla původně dva zvony, za první sv. války zrekvírovány a roztaveny. Nejstarší z nich byl přelit ze zbytků zvonu z kostela sv. Marie z hřbitova. Nové dva daroval velkostatkář Billich na paměť úmrtí dětí z jeho rodu, ani jeden se však nedochoval. Zvony byly pravděpodobně zrekvírovány a poslední se roztavil při zničujícím požáru roku 2004.

.